O dřevostavbách
Nezáleží, zda hledáte ekologické a praktické bydlení, toužíte-li po originalitě nebo jen chcete mít blíž k přírodě – dřevostavba vám bude prostě dělat radost.
RYCHLÁ A EKOLOGICKÁ FORMA VÝSTAVBY
K nesporným výhodám dřevostaveb patří to, že při výstavbě nejsou zapotřebí tzv. mokré procesy, tedy odpadají nutné technologické přestávky a zkracuje se tedy doba výstavby. Většinou není zapotřebí použití těžkých strojů, takže i zátěž okolí stavby a náklady na jeho rekultivaci jsou minimální.
V principu jakékoliv použití dřeva namísto betonu či cihel je menší zátěží pro životní prostředí. Vhodnou cihlářskou hlínu či vápenec nikdo nevyrobí, strom ale vypěstovat jde a jak pěkně! (A energie k jeho vypěstování je zadarmo – je to slunce – takže vlastně stavíme „solární domy“) Navíc v ceně dřeva je již obsažena částka na výsadbu nových stromů, pokud bychom chtěli toto zohlednit u cihel či betonu, jejich cena nebude konkurenceschopná. Dřevostavby jsou mimo jiné také velmi šetrné k přírodě, protože je minimalizována jejich energetická stopa. To platí i pro případnou demolici. Zajímá Vás průběh stavby? Podivejte se do GALERIE.
PŘÍZNIVÁ FINANČNÍ BILANCE
Dřevostavba je subtilní stavba a výrazně šetří obytnou plochu – příznivý poměr plochy zastavěné vůči ploše obytné. S tím souvisí plocha střechy a základů, tedy i jejich cena, vůči užitné ploše. Dům o zastavěné ploše 150 m2 bude mít oproti zděné stavbě při stejných izolačních parametrech uvnitř o 12 až 15 metrů podlahové plochy víc, a to už je jeden pokoj. S tím dále souvisí menší zábor plochy zahrady, což zvláště u městských a příměstských staveb, kde je často zahrada velmi malá a pozemek drahý, může hrát významnou roli.
Přímé srovnání ceny dřevostavby a zděné stavby je ošidné. V zásadě toto porovnat nejde, protože tyto dva typy domů, i když architektonicky obdobné, budou mít jiné vlastnosti. Můžeme dosáhnout stejných tepelně technických vlastností, ale to je jen jedna z mnoha specifik. Dřevěný dům s difúzně otevřenou skladbou lze jen těžko porovnávat s domem z pěnosilikátu obaleným polystyrenem. V zásadě se dá ale říci, že ze dvou „shodných“ staveb, jedna zděná a druhá dřevěná, s co nejvíce podobnými vlastnostmi, bude dřevěná levnější.
Již zmíněná nízká zátěž pozemku a okolí při samotné stavbě bez nutnosti náročné rekultivace je sama o sobě úsporou.
SNADNÁ, FINANČNĚ NENÁROČNÁ ÚDRŽBA
Minimální akumulace tepla dřevostavby je další finanční výhodou oproti zděné stavbě. V domě topíme, jen když je třeba. Můžeme tedy odjet v zimě na víkend na hory, topení vypnout při odjezdu a zapnout při příjezdu – či pomocí dálkového ovládání krátce předem. Stejně tak přes den, jsme-li v práci. U stavby s velkou tepelnou setrvačností tuto možnost nemáme a připravujeme se tak o jednu z možností kde významně šetřit.
VODA
Na základě konkrétních zkušeností uživatelů s vytopením ať už způsobeného prasklým vodovodním vedením, nebo povodní, je možno konstatovat že dřevěné stavby tyto nepříjemnosti zvládají mnohem lépe než stavby zděné. V případě zaplavení zděná stavba absorbuje násobně více vody než stavba dřevěná, tato voda nasáklá v materiálu se mnohem déle vysušuje. Samotné dřevěné konstrukci voda nijak neublíží a vlhkost se z difúzně otevřené konstrukce dostane poměrně snadno. Pokud izolujeme minerální či skelnou vatou, ani ta vodu neabsorbuje – nechová se jako houba.
OHEŇ.
Jako jakákoli jiná stavba vyhovuje všem požárním předpisům a normám.
ŽIVOTNOST
Materiál a technologie stavby nejsou sami o sobě určující pro její životnost. Žádná stavba totiž není na věky, stačí se rozhlédnout kolem sebe. Zřídka najdete zděný dům, který za posledních 20 let neprodělal žádnou významnější opravu a nevykazuje žádné poruchy. Důkazem, že dřevostavba přetrvá věky je třeba finské město Rauma, jehož městské centrum obsahuje na 600 běžně užívaných dřevěných domů z let 1700 až 1890. Životnost za zděnou stavbou nijak nezaostává, vše je otázkou návrhu, provedení a údržby.
ZAPOMENUTÁ PŘIROZENOST?
Během čtyřiceti let socialistické snahy o betonovou prefabrikaci byla u nás tradice dřevených staveb do značné míry přerušena. V evropských zemích je podíl staveb na bázi dřeva podstatně vyšší, např. v sousedním Rakousku dosahuje podíl dřevostaveb přes třicet procent.
Přirozenost dřevostaveb ale láká i u nás, odhaduje se, že v posledních pěti letech počet ročně dokončených dřevěných domů vzrostl téměř na dvojnásobek